Při prvních dvou pokusech jste již poznali některé vlastnosti plastů. Při tomto pokusu můžete nyní sami vyrobit plast. K tomu najdete v Plastíkově kouzelném kufříku dvě výchozí suroviny: lepidlo a kapalinu s názvem roztok boraxu. Vzpomínáte si ještě na kapitolu Od suroviny ropy k plastu? Jak vás ale jistě napadlo, nezačne tento pokus ropou jako surovinou. Lepidlo je totiž také plast, který byl vyroben z ropy. Pomocí roztoku boraxu změníte v tomto pokusu vlastnosti lepidla. Vyrobíte tak nový viskózní plast.

Potřebujete:

• 3 hluboké talíře
• 1 malý kámen
• trochu vaty
• 1 odměrku
• superabsorbent
• studenou vodu

Vysvětlivky k pokusu č. 3:

Jistě si ještě vzpomínáte na kartáček na zuby. Tvrdá rukojeť byla vyrobena z jiného plastu než měkká hlava se štětinami. Abychom pochopili, proč mají látky tyto vlastnosti, museli bychom se opět podívat naší obrovskou lupou. Začněme výchozí surovinou – lepidlem. Stejně jako většinu plastů jej tvoří dlouhá vlákna, uspořádaná hustě vedle sebe. Jistě znáte mnoho příkladů vláknitých látek, které leží hustě vedle sebe. Často je můžete vidět dokonce pouhým okem. Například vlasy. Vlasy se mohou snadno pohybovat a tvarovat, protože nejsou vzájemně spojené. Pokud však použijeme lak nebo gel na vlasy, vlasy se vzájemně spojí. Nedají se pak již tak snadno česat. Také dřevěnými tyčkami, které leží volně vedle sebe, lze snadno pohybovat. Co se však stane, když spolu dvě dřevěné tyčky spojíme? Podobně jako dvě postranní části žebříku. Tyčky se nyní již nemohou tak snadno posunovat. Stanou se nepohyblivými. Také žebřík získává s každou příčkou (každým špryclem), které spojí štěříny (postranní části), stále větší stabilitu. Co však mají žebříky a vlasy společného s naším pokusem? Lepidlo tvoří dlouhá vlákna. Pokud k němu přidáme roztok boraxu, vytvoří se mezi těmito vlákny vazby. Borax se usadí mezi vlákny a drží je pohromadě. Jak jste si všimli při míchání, lepidlo se tak stále více zpevňuje. Z obou výchozích surovin vznikla hmota podobná gumě. Pokud přidáte tekutou potravinářskou barvu, můžete změnit i barvu svého plastu. Podobně to dělá i výrobce plastu. Smíchá větší či menší množství přísad. Může tak vyrobit měkčí nebo tvrdší plast. Přidáním barev ho může obarvit. Pomocí jiných prostředků ho může dokonce změnit ještě více.